Jezevcovo

Nově koupený kalendář na letošní rok 2018 je strohý a účelný. To mám rád.

Po pěti dnech v práci jsem byl docela vyšťavenej a v pátek jsem šel šťastnej domů. Pan majitel se honí a snaží se honit i ostatní. Je to nefalšovaný workoholik. Koncem roku žádné odměny či 13 plat, nic nedali. Ani nepopřáli k Novému Roku. Zítra to začne na novo. Celý příští týden mám ranní.

Za minulý týden konečně dostává Shelly plný počet hvězdiček. Ani jednou, co jsem byl v práci, se nevyčůrala nebo i hůř. Vydržela to. Zjednodušil se mi tím trošku život.

Byl jsem mámě popřát již v úterý byť je měla až ve čtvrtek 28. března. Potkal jsem prvně i bratra Jirku u supermarketu Albert. Již ji byl přát a donesl ji kytku červených zahradních karafiátů. Já nikdy na kytičky moc nebyl. Fotku z narozenin jsme neudělali. Ale pěkně jsme to oslavily u ní doma. Turecká káva, vaječný koňak, pár chlebíčků. Zavzpomínala na své rodiče, ale o tom kousek dál. Aspoň chvíli nemyslí na bolavý nohy. Chodím tam teď skoro denně. O mě se nemluví, ale hlavně aby přišla Shelly. Když tam jdeme tak Shelly ji moc nedávám jídlo, protože babi by ji dala poslední rohlík a pak ji podsouvá do tlamy od stolu. Musím to hlídat.